Nedělní výhra San Antonia nad Utahem, která se mimochode očekávala a proti Spurs by v tomto zápase vsadil jedině velmi optimistický fanda Jazz, byla statisticky ohromně zajímavá. Nejenže se touto výhrou dostali Spurs na první místo v ligové tabulce, ale také zaznamenali již svou padesátou výhru v této sezóně, což se jim stalo již popatnácté v řadě.

Letošní statistika 50 výher a 16 porážek je znovu fantastická. San Antonio Spurs nyní předskočilo Indianu a hřeje se na samotném vrcholu ligové tabulky. A znovu je tým z Texasu jedním z hlavních adeptů na titul.

Poslední případ, kdy San Antonio nevyhrálo alespoň 50 zápasů, byl v roce 1999. V tomto roce byl ještě v čele Spojených států Bill Clinton a zrovna byl natočen kultovní snímek Matrix. Pokud bychom však byli féroví, tuto sezónu bychom nepočítali. V roce 1999 probíhal lockout a odehrálo se pouze padesát zápasů. Spurs měli statistiku 37-13 a měli tak 82% úspěšnost. Být tato sezóna úplná, vyhráli by přibližně 60 utkání.

Přesnější datum, kdy měli Spurs méně než 50 výher, je rok 1996. San Antonio v tomto roce vyhrálo pouze 20 zápasů a sáhlo po klíčové změně v trenérském týmu - na lavici pro hlavního kouče usedl Gregg Popovich.

Od té doby je to tak 17 úplných sezón v řadě, kdy mají Spurs více než padesát výher. Úžasné. San Antonio je právem organizace, ke které vzhlíží mnoho jiných týmů a mají Spurs jako model.

Je to skvělá vizitka nejen hráčů jako Tim Duncan, David Robinson, Tony Parker nebo Manu Ginobili, ale také skvělá vizitka pro vedení týmu. Vše začalo u draftu. Spurs jsou jasným příkladem toho, co je možné vytvořit, když máte čich na draft a jste ochotni "tankovat." Slavný tým z Texasu měl příšernou sezónu 1996/97, poté si však vytáhl z první pozice draftu Tima Duncana. Poté se vedení trefilo do skvělých akvizic v podobě Francouze Parkera (28. místo v draftu) a Argentince Ginobiliho (57. místo!), kterým nikdo nevěřil.

Čich na hráče má Popovich náramný. Každou sezónu vytáhne z průměrných hráčů to nejlepší a vždy má tak lavičku svého týmu pořádně nabitou. Na prvním místě je tým, tvrdá práce a oddanost klubu. Každý hráč věří tomu druhému a je ochotný pro svůj tým udělat vše. Hráči jako Marco Belinelli, Danny Green nebo Boris Diaw by v jiných týmech hráli průměr, v San Antoniu dokáží rozhodovat zápasy. Když k tomu přičteme ostřílené borce jako Duncan či Parker a dravé mládí jako Kawhi Leonard (který byl také draftován až na 15. pozici), vznikne nám skvělý týmový mix.

Kdo ví, jak dlouho se Spurs na vrcholu udrží. Nikdo nemládne a i hvězdy San Antonia budou muset skončit. Jedná se však o velmi sympatický tým, a tak si určitě všichni přejeme, aby hráli o ty nejvyšší příčky i nadále.